Kolem domu modlitby je vytvořena ZAHRADA tak, aby vznikla ikona. Panna Maria drží VE SVÉM NÁRUČÍ malého Ježíše, dívá se na něj a rozjímá o něm. Zatímco v pravé ruce drží Ježíše a s ním dům, levou rukou je objímá.

Stejnou RUKOU pak přijímá přicházející věřící, usměrňuje je a přivádí je ke svému Synu, Spasiteli celého světa.

"Nikdo z lidí nezná Krista lépe než Ona, nikdo nás nemůže uvést do tak hlubokého poznání Jeho tajemství jako Jeho Matka...

Celá naše dokonalost spočívá v tom, že jsme připodobněni Kristu, s ním spojení a Jemu zasvěceni. Jestliže Maria je Kristu připodobněna nejvíce ze všech stvořených bytostí, vyplývá z toho, že čím více jí bude určitá duše zasvěcená, tím více bude zasvěcená Ježíši Kristu" (viz Rosarium Virginis Mariae 14.15).

Umělec vytvořil ikonu z PŘÍRODNÍCH PRVKŮ. Vtiskl jí osobitost hercegovské krajiny tím, že zdůraznil krásu kamenů, květin, keřů, trávy... Příroda oslavuje Marii a svého Spasitele. Korunuje Královnu Míru překrásnými květy a zdobí jimi plášť, kterým ochraňuje Ježíše a jeho lid. Zpod jejího PLÁŠTĚ vyrůstá vinice na znamení, že skrze Ni je každé stvoření plodné.

Příroda v ikoně pomalu sestupuje až do nejnižšího místa, aby zde dosáhla k PRAMENI ŽIVOTA.Vše stvořené se obrací k prameni života. Tady se napájí, tady se otevírá vstříc Novému Jeruzalému sestupujícímu z nebe (viz.Zj 21-22) a oslavuje Boha.

Na vytvoření ikony spolupracovalo mnoho lidí inspirovaných a zapojených Bohem do práce na tomto díle.

Řekněme tedy jasně: Toto je dílo Boží!

To přiznává i jeho projektant.1  Skrze inspiraci Ducha Svatého (4.února 1998) obdržel vizi ikony, aniž by něco věděl o programu tohoto domu. Ztvárnil ji pak v přírodě jako odraz, pozvání a směřování, který se odehrává v duších věřících.

Ikona je ochráněná a zároveň otevřená. Umělec viděl také cesty. Cesty pocházející z římské epochy, jež tudy procházely2 a současně mnoho „nových cest", jež vedou k tomuto místu a odtud vycházejí vstříc nové skutečnosti, která se rodí.

Maria „Zahrada Božího života"

Maria je neposkvrněná se zřetelem na jednotu s obětí Beránka. Celé její bytí je službou Bohu, Ona přijímá podněty Ducha Svatého a žije je. Její duše, pro lidskou logiku neznámým způsobem, již od početí přijímá od Boha všechny milosti.

Počne ve svém lůně Boha - člověka skrze Ducha Svatého (viz.Lk 1,26-38). Jím vedena se plně účastní působení Spasitele Ježíše Krista,  sjednocujíc se s jeho obětí na kříži. Takto vstupuje do nového mateřství (viz. Salvifici Doloris č.26).  Pro toto vše je Maria Matkou Církve, Matkou Kristova mystického těla a každého dítěte Božího. Maria - matka je novou Evou a novým lidstvím.

Její přečisté lůno,  její Neposkvrněné Srdce, duše a celé bytí objímají Boží život.V Ní je ve své plnosti vyjádřeno Boží mateřství.V Ní nás Bůh rodí. Ona je zahradou Božího života. Ona je ideálem všech věřících, ideálem Kristovy Církve.

Na ikoně vidíme, jak jsme se již zmínili, její ruku. Maria, nevěsta Ducha Svatého, nás vede podle jeho vnuknutí, s něhou neposkvrněné matky.

Pojďme dál, k její tváři, která kontempluje malého Ježíše nejen vnějškově. Její duše, v Duchu Svatém, kontempluje Ježíšovu duši, proniká tajemstvími života a spasení, ponořuje se v život Trojjediného Boha. I my chceme vejít do těchto tajemství.

Následujme Marii...